Lucie Korytářová: Když vidím příležitost k ochraně přírody, samozřejmě se i jako občan zajímám

Lucie Korytářová: Když vidím příležitost k ochraně přírody, samozřejmě se i jako občan zajímám

Krajská zastupitelka Lucie Korytářová vystudovala učitelství biologie a výtvarné výchovy a v minulosti se věnovala vzdělávání dětí a návštěvníků zoologických zahrad v zahraničí i u nás.

Ve studiu teď pokračuje jako doktorandka na Karlově univerzitě v oboru Vzdělávání v biologii a zabývá se návratem velkých šelem do české krajiny z pohledu environmentálního vzdělávání. Kromě politické funkce krajské zastupitelky působí v krajském výboru pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost a v pirátském zastupitelském klubu má kromě těchto témat na starosti ještě odpadové hospodářství a klimatickou změnu.

Lucie, začneme tvou politickou prací. Jsi krajská zastupitelka a členka krajského výboru, čím se výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost konkrétně zabývá?

Výbory jsou poradní orgány zastupitelstva, tedy dáváme stanoviska k jednotlivým materiálům, ale zastupitelstvo je pak většinou ještě musí schválit. Zabýváme se převážně návrhy krajského odboru školství a zaměstnanost pak řešíme z pohledu přípravy absolventů škol. Kraj spravuje střední školy, bavíme se o penězích jak na běžný provoz, tak například na jejich zateplení a jiné technické záležitosti. Jde také o počet žáků, otevírání či zavírání oborů a podobně. Další body bývají věnované oblasti sportu, kterou má tento výbor také ve své správě.

Máte ve výboru k dispozici dostatek dat pro taková důležitá rozhodnutí už přímo od krajského úřadu?

Odbor školství funguje z mého pohledu velice dobře. Máme důvodovou zprávu a celý materiál, který půjde k hlasování do zastupitelstva, sama si informace ověřuju a další ještě dohledávám. Společně se mnou je ve výboru prachatický zastupitel Júsuf Traore, který dlouhodobě pracuje v oboru, ve státní správě i soukromých organizacích. Ve výboru se schází jednotliví zástupci stran zastoupených v zastupitelstvu, například ředitelé některých škol. Všichni konkrétní věc konzultujeme a výsledek, stanovisko výboru, pak dávám k dispozici našemu krajskému zastupitelskému klubu.

Ty sama se ale ještě aktivně angažuješ v ochraně životního prostředí a v environmentální výchově. Má to něco společného s politickou prací?

Ano, environmentální výchova je pro mě ta spojka mezi vzděláváním a ochranou přírody. Podle mě není zásadní jen přírodu chránit konkrétními zásahy, vznikem rezervací a podobně, ale je důležité také zároveň s tím říkat lidem, proč by to měli chtít. Jsou to spojené nádoby, nemůžeš dělat jedno bez druhého, protože když lidé nebudou vědět proč, nebudou mít potřebu to chtít. V praxi šlo třeba o krajskou koncepci environmentálního vzdělávání, kterou jsme připomínkovali a zasadili se o to, aby byla dotace na tuto formu vzdělávání vrácena do rozpočtu kraje.

Ale v ochraně přírody se angažuješ i mimo politiku že?

Když vidím příležitost někde pomoci, tak se samozřejmě i jako občan zajímám, například nedávno ohledně kácení stromů u Vrbenských rybníků. Pak mě hodně zajímá park Dukelská, také v Českých Budějovicích. Tento projekt jsme se snažili ovlivnit už od začátku, bylo svoláno mimořádné jednání komise pro životní prostředí, a osobně vnímám celkové úpravy mnohem komplexněji. Nejde tam jen o kácení stromů, ale také například o poškození jejich kořenových systémů.

Nemůžu se ještě nezeptat na něco, co je možná úplně mimo krajskou politiku. Vím, že se zajímáš o návrat šelem do české krajiny, je to tak? A o jaké šelmy jde?

V současné době jde o rysy a vlky. Nejdříve se navrátil rys, i s dopomocí člověka, ale teď se nám pomalu vrací přirozenou cestou i vlci. Není to ale vůbec mimo krajskou politiku a je to dost kontroverzní téma, protože lidé mají z šelem obavy. Vlk je přitom velmi plaché zvíře, útok na člověka je i ve světě rarita, velmi vzácný. Je zde samozřejmě riziko napadení hospodářských zvířat, protože zejména když je stádo nedostatečně zabezpečené, je pro vlka snadnou kořistí. Zároveň ale vlk v krajině přispívá k regulaci počtu zvěře a dokáže ji, řekněme, znervóznit tak, že se více pohybuje v krajině. To vede k menším škodám na nových výsadbách stromů.

O vlkovi můžeme mluvit jako o lesním doktorovi, dokáže totiž velice dobře vyfiltrovat nemocná zvířata. Máme výzkumy ze Slovenska, které říkají, že v lokalitách, kde je rozšířen vlk, se prakticky nevyskytuje prasečí mor. Což je jeden z dalších argumentů, proč bychom měli vlka v krajině respektovat.

Co plánuješ do budoucna a čeho bys chtěla dosáhnout?

Určitě se chci dál věnovat environmentální výchově, protože si myslím, že u nás v kraji máme pořád rezervy. Zároveň bych se chtěla začít zaměřit na téma vzdělávání seniorů. Myslím si, že je dost podceněno a podfinancováno. Senioři mají jen málo příležitostí se vzdělávat, což je podle mě důvodem, proč se pak starší člověk špatně orientuje v rychle měnícím se prostředí, nemá totiž, kde se novým věcem učit. Tento problém bude se stárnoucí populací stále palčivější.


Související články

Sdílení je aktem lásky

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu