Zimoliáda na Lipně - Podpora tělovýchovy, nebo plivanec do tváře všem, kdo se sportem vážně zabývají?

20. srpna 2016
Zimoliáda na Lipně - Podpora tělovýchovy, nebo plivanec do tváře všem, kdo se sportem vážně zabývají?

Líp to ani vyjít nemohlo. Pár týdnů před volbami se uskutečnil největší sportovní svátek na světě, jehož odlesk spolehlivě přitáhl pozornost mas. Kdy jindy se ukázat jako lidumil a podporovatel sportu a zábavy? Tohle si rychle spočítali političtí představitelé hned ve čtyřech krajích a za podpory sponzorů vystavěli olympijské parky.

Jako fanoušci českých sportovců jsme mohli my, Jihočeši jásat. Protože ten nejkrásnější, největší a taky nejdražší vyrostl u nás na Lipně. Tváří celého projektu se pak stal sám jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), o kterém jsme v souvislosti se sportem léta nezaslechli ani slovo. A abychom nezůstali na pochybách, že právě on je tím největším sportovním dobrodějem, připomíná nám to jeho vlídná usměvavá tvář z billboardů. Ty pro změnu zafinancovala ČSSD. Co jiného to může být, než volební kampaň?

<h2>Podpora sportu?</h2>

Je smutným faktem, že za Zimolovy vlády vypadli z nejvyšší ligy českobudějovičtí hokejisté i fotbalisté a do nižší soutěže sestoupila také ženská házená v Jindřichově Hradci i ta mužská v Třeboni. V dalších sportech se pak družstva s čestnou výjimkou volejbalu jen zuby nehty drží. Možná si řeknete, že problém je ve výkonnosti samotných sportovců. Jenže v mnoha reprezentacích či špičkových klubech najdeme řadu odchovanců z jihu Čech. V čem je tedy problém? V odlivu talentů tam, kde můžou své schopnosti rozvíjet na vrcholové úrovni.

Jak upozorňuje lídr Pirátské kandidátky a dlouholetý házenkářský trenér Michal Horák, situace ve sportovních klubech je víc než žalostná. Jihočeský sport je podfinancovaný. Sportovní zázemí na mnoha místech dosluhuje a nové nevzniká. Organizovaný sport je pro nejširší veřejnost stále dražší a tedy i nedostupnější. Na smysluplný rozvoj tělovýchovy a sportu se v krajském rozpočtu za uplynulé čtyři roky nenašly peníze. Ale dva měsíce před volbami sledujeme nabubřelý projekt za 65 milionů, jehož smysl a přínos je přinejmenším diskutabilní. To je plivnutí do tváře všem, kteří léta prakticky zdarma pracují s mládeží a kterým utíkají jejich nejlepší svěřenci.

Sdílení je aktem lásky

Další podobné články