Čtyřkou na kandidátce jihočeských Pirátů byl v krajských primárkách zvolen Václav Klecanda. Jelikož se věnuje IT, směřovaly otázky našeho rozhovoru do oblasti digitalizace státu a měst, konceptu smart city či do postupující robotizace.
Ve svém profesním životě se zabýváš IT systémy, máš tedy blízko k pirátským myšlenkám digitalizace státu, případně měst. Jak by sis to představoval v praxi? V jakých ohledech by mohla digitalizace prospět občanům?
Digitalizace přináší řadu výhod. Na straně státu je to možnost ukládat veškeré informace v datacentrech namísto obrovských archivů. Dá se v nich nesrovnatelně rychleji vyhledávat a dají se rychleji zálohovat. Na straně občana je to možnost veškerou agendu vyřizovat odkudkoli z počítače nebo třeba jen mobilu. To vše pomocí jednoduchých intuitivních formulářů bez nutnosti zadávat údaje jako jméno, adresa … neustále dokola. Odpadá tak nutnost strávit půl dne na úřadě, čekat fronty a pak stejně nic nevyřídit, protože už je konec úředních hodin.
Kde naopak vidíš úskalí digitalizace, mám na mysli zneužití osobních dat při případném „šmírování“ lidí?
Je jasné, že v digitální době má o nás stát řadu dat. Ta data jsou komplexní a poskytují detailní obrázek o občanovi. To je podle mě v pořádku v okamžiku, kdy každý, kdo moje data potřebuje k nějaké agendě, dostane vždy pouze ta, která potřebuje a žádná jiná. Nikdo pak nemá přístup ke všem datům - k onomu komplexnímu obrazu občana. Je to o správném řízení přístupu k datům.
S digitalizací souvisí i robotizace. Piráti upozorňují na nutnost připravit se na to, že roboti budou brát velmi brzy lidem práci stále ve větším měřítku. Na jaká odvětví bys doporučil se zaměřit, abychom byli schopni konkurovat vyspělým ekonomikám a lidé se byli schopni uplatnit?
Robotizace postupuje mílovými kroky. Rutinní či jednoduché práce, které dnes lidé vykonávají v montovnách u pásu, ale v blízké době i řidiči, to jsou práce, které budou vykonávat roboti. A nejde jen o robotizaci. Místa, která lze naprogramovat a nahradit softwarem, jako jsou úředníci, účetní nebo fakturanti, také zmizí. A je to dobře. To je pokrok, a to jsme na začátku technické revoluce chtěli. Teď to máme a je třeba se soustředit na ta odvětví, která jsou pro roboty nevhodná – kreativní činnosti. S kreativitou se pojí pokrok, a to chceš!
Co si myslíš o konceptu smart city, který se snaží rozvíjet Praha nebo Písek?
Největší problém je, že každé město si hraje na vlastním písečku. Pro mě bude smart, až si v něm koupím lístek na MHD nebo parkovné na 1 klik v mobilu, který automaticky pozná, ve kterém městě jsem. Nebo až se budu moci účastnit rozhodování o určení peněz na sport nebo kulturu prostřednictvím aplikace v mobilu anebo pomoci stejné aplikace na jeden klik dám najevo, že raději stavět bazén, než kilometr nového hogo-fogo chodníku. Smart město má také všechny turistické informace minimálně v angličtině a u každého zajímavého místa QR kód pro načtení mobilem s odkazem na kompletní informace o místě v několika jazycích.
Vojtěch Blažek kdysi napsal definici, se kterou se ztotožňuji: „Chytré město je takové, které svým občanům dokáže lépe předat informace o jeho vývoji a zapojí tak co největší část komunity města do rozhodovacího procesu.
Kandiduješ za Piráty v jihočeském regionu, žiješ v Táboře. Jaké trápí Jihočechy, potažmo občany ve tvém městě, nejzásadnější problémy?
Problém je podle mého podobný jako všude jinde. Radnice je černá neprůhledná krabička. O velkých projektech se dozvídáme, až když prosákne, že jsou předražené, nebo špatně promyšlené či připravené. To je už ale pozdě. Město zkrátka není smart.
Co bys jako Pirát prosazoval jako nejdůležitější body z pirátského programu na půdě sněmovny?
Jako ten, který se pohybuje v IT, bych chtěl dohlédnout na odbornou přípravu IT projektů, které budou realizovány v souvislosti s digitalizací státní správy. Už mám po krk černých děr na peníze pro velké korporace, nebo firmy kamarádíčků současných politiků v podobě předražených a nedomyšlených IT projektů. Ze zkušenosti vím, že IT systémy lze dělat koncepčně, jednoduše, a tím pádem i levně. Hlavně pak otevřeně, aby pak mohly být rozvíjeny bez závislosti na původním výrobci.
Vím, že rád cestuješ po rozmanitých zemích. To zpravidla předpokládá znalost cizího jazyka. Jak jsi na tom s jazyky?
Umím se dobře domluvit anglicky. Angličtina je světový jazyk číslo jedna a člověk, který jí vládne, se neztratí nikde na světě. Proto jsem rád, že Piráti ve svém programu v kapitole školství mají tezi o dvojjazyčné zemi. To, že většina obyvatel umí kromě mateřského jazyka i angličtinu, osobně považuji za známku vyspělosti.
Věnuješ se i zdravé výživě a s tím spojeným zdravým životním stylem. Co vše děláš pro své zdraví? Daly by se nějaké jednoduché recepty na zdravý životní styl doporučit komukoliv?
Snažím se omezovat maso. Nejen kvůli tomu, že je to zdravé, ale především kvůli ekologii. Málokdo ví, že jeden hektar půdy uživí řádově více vegetariánů než masožravců. Současnou míru konzumace masa a s ní spojenou míru živočišné výroby považuji za neudržitelnou. Mám za to, že podobný přístup, jako je ten můj, může aplikovat kdokoliv, kdo přemýšlí ve stejných souvislostech jako já.
Jaké další hobby provozuješ ve svém volném čase?
Bude to znít divně, ale programuji. Rozvíjím otevřený software, který používám při své práci a mám řadu svých projektů. Vedle toho však jezdím na kole, motorce a v zimě na snowboardu.