Vir SARS-CoV-2 má průměr přibližně 100 nm. Jak nám tedy pomáhají roušky a respirátory, jak se virus šíří a jak se chovat, abychom jeho šíření efektivně zabránili? Na čem skutečně záleží a proč jsme museli přejít od nošení roušek k respirátorům?

Předně je třeba říct, že bychom respirátory vůbec nemuseli nosit, kdyby všichni řádně nosili ve společných prostorách roušky, protože pro zamezení šíření viru vydechováním je dostatečná látková rouška. Je to proto, že vir se z našeho organismu nemůže dostat jinak než v malinkých kapičkách vody. Pokud se ale tyto kapičky nezachytí v roušce a volně letí vzduchem, voda se z nich začne velmi rychle odpařovat. Toto vypařování netrvá ani sekundu. Jakmile se větší část vody z kapičky vypaří, může virová částice poletovat ve vzduchu mnoho hodin. Můžeme se tedy nakazit i po několika hodinách v případě, že vstoupíme do místnosti nebo nasedneme do auta, kde byl předtím infikovaný člověk. Záleží na teplotě vzduchu a na jeho vlhkosti. Čím je teplota nižší, tím je zpravidla i nižší vlhkost a tím je pravděpodobnost nákazy větší, protože tím dříve se voda z kapének vypaří a zároveň je vir schopen za nižší teploty déle přežít.

Na obrázku je vidět, jak dlouho trvá malé částici, než spadne na zem. Při běžné řeči vydechujeme kapénky o velikosti přibližně 10 µm. Takováto kapénka se ve vzduchu v místnosti odpařováním zmenší na 1 µm přibližně za 300 ms.

412

http://cas.icpf.cas.cz/download/aerosol-covid-preklad.pdf

Jak jsem už zmínil, kapénky o velikosti 10 µm zůstanou zachyceny v roušce. Protože ale někteří lidé roušky nosit odmítají, stávají se z kapének, které vydechují, mikroskopické částice, které mohou vzduchem poletovat i několik hodin a ulétnou desítky metrů. Takže dodržování dvoumetrových rozestupů, pokud lidé nenosí roušky, nic neřeší a nezbývá, než používat respirátory.

413

Tang, J. W.; Liebner, T. J.; Craven, B. A.; Settles, G. S. (2009). A schlieren optical study of the human cough with and without wearing masks for aerosol infection control. Journal of The Royal Society Interface, 6(Suppl_6), S727–S736. doi:10.1098/rsif.2009.0295.focus

Respirátory se zpravidla dělí do tříd (FFP 1, FFP 2, FFP 3) podle toho, s jakou účinností zachycují malé částice. Čím vyšší číslo, tím méně malých částeček respirátor propustí. Ovšem pozor. Tím skrze něj také hůře prochází vzduch. Je samozřejmě výhodné mít respirátor s co největší účinností, ale čím je účinnější, tím hůře se utěsní na obličeji, protože vzduch bude proudit místy nejmenšího odporu a může se snadno stát, že netěsností viry proniknou. Vir SARS-CoV-2 má průměr přibližně 100 nm. Pokud nám tedy mezi kůží na obličeji a respirátorem vznikne malinká mezera, řekněme půl milimetru, může skrz ní projít 5000 virových částic vedle sebe. Pokud bude tato škvírka dlouhá pouhý milimetr, tak touto skulinkou projde cca 50 milionů virových částic (virionů) v jeden okamžik. Přitom, aby se člověk s padesátiprocentní jistotou nakazil, stačí přibližně 1000 virionů.

Vyberme si tedy takový respirátor, který má dobré těsnění po obvodu. Pokud se nám v něm špatně dýchá, můžeme použít respirátor s ventilkem pro výdech. V tomto případě bychom ale přes něj měli nosit ještě roušku, která by zachycovala kapénky, které nám vyletují z úst. Zároveň to bude i lépe vypadat, takže například Piráti volí přes bílý respirátor černou roušku. ;-)

<h2>Jak respirátory dezinfikovat</h2>

414

Takže to máme vyřešeno. Víme už, proč máme nosit respirátor a že má být na obličeji pořádně utěsněn. Jde to ale celý den vydržet? A co pak, to ho vyhodíme a druhý den musíme mít další?

No, vydržet to jde. Pokud ale děláte fyzicky namáhavou práci, budete jich na den potřebovat více.

Po dnu nošení respirátor rozhodně nemusíte vyhodit, a to ani v případě, že výrobce uvádí, že je pouze na jedno použití. Musíte ho ale řádně vydezinfikovat, a to nejen kvůli virům. Ve vlhkém prostředí v prostoru mezi ústy a respirátorem se bude dařit i jiným potvorám. Při dezinfekci se ale musí dát pozor, aby se respirátor nepoškodil. Například běžná dezinfekce alkoholem není příliš vhodná, protože alkohol může rozpouštět jemná vlákna filtru. Popíši zde dvě metody, které jsou k respirátoru relativně šetrné a které zároveň mají schopnost účinně zlikvidovat viry.

První možností je použití ozonu. Na trhu jsou dostupné nejrůznější vyvíječe ozonu a jediné, co musíte udělat, je umístit respirátor do krabice, kterou ozonem naplníte. Pro zničení virů přitom stačí poměrně malá koncentrace ozonu 10 PPM (tedy přibližně deset ku milionu) a stačí krátká doba, přibližně pět až deset minut.

Přiklady vyvíječů ozonu jsou na obrázku.

415

Druhá možnost je použít takzvanou germicidní lampu. Tvrdé ultrafialové záření (UV-C) je také schopno likvidovat viry a na trhu je k dispozici velké množství těchto lamp různých výkonů a pro různá použití.

416

Opět stačí na respirátor svítit podle výkonu lampy jednotky minut. V tomto případě ale musíme respirátor po osvícení z jedné strany otočit a osvítit ho ještě z druhé strany nebo lépe z více stran, protože pokud zůstane nějaké místo ve stínu neosvíceno, viry v něm mohou přežít.

Při dezinfekci ozonem nebo UV světlem buďte opatrní. Ozon nevdechujte, UV světlo na sebe nenechte svítit a nedívejte se do něj. To ostatně naleznete i v návodu od výrobce.

A na závěr pouze drobná rada. Pokud jste venku v přírodě a ve vašem okolí není nikdo, kdo by vás mohl nakazit, sejměte respirátor a nechte na sebe svítit Slunce.