Kandidátka Pirátů pro parlamentní volby ZUZANA KUDLÁČKOVÁ získala vhled do vrcholné politiky díky práci asistentky poslance, ale chce v případě úspěchu naplno využít i zkušenosti členky zastupitelstva Českých Budějovic. Také PAVLA PIVOŇKA VAŇKOVÁ (STAN) se už několikrát stala zastupitelkou v Lišově na Českobudějovicku a hájí zájmy občanů jako vedoucí odboru a zástupce tajemníka na tamním městském úřadě. V komunální politice působí již více než 20 let. Vede úspěšnou iniciativu Pivoňka.
Pavla: Jak moc ti, Zuzko, pomohly při rozhodování jít do voleb zkušenosti asistentky poslance?
Zuzana: Přiznám se, že se mi moc hodí, protože částečně už znám všechny procesy, které v poslanecké sněmovně probíhají. Tyhle zkušenosti jsou opravdu významné a cenné, protože vím, o jakou práci jde, a nemám z ní strach. Zároveň si vážím zkušeností ze zdejšího zastupitelstva, kde velmi intenzivně vnímám, že problémy jednotlivců často nedoputují až na úroveň nejvyšší politiky a lidé mnohdy nemají nahoře zastání. S touhle zkušeností do voleb jdu, abych se těchto lidí zastala a pomohla jim problémy řešit i změnou legislativy. Jaké zkušenosti z dlouholetého působení v komunální politice, Pavlo, hodláš využít ty?
Pavla: V komunální politice jsem už přes 20 let, kdy jsme se jako nezávislí kandidáti snažili změnit zaběhlé pořádky. Myslím, že se nám daří, protože jsme stále ve vedení města a Lišov rozkvetl. Později jsem byla zvolena do krajského výboru jihočeské organizace STAN, kde jsem se seznámila s fungováním krajské politiky. Protože jsem vystudovala veřejnou správu, chtěla bych se na veřejném životě dál podílet. Kandidatura na poslankyni je tedy logickým vyústěním mé dosavadní politické práce. Vím, že případným zvolením se mi určitě změní život, ale moc se těším, protože mám změny ráda. Po určité době přivítáte příležitost dalšího rozvoje. Jak se na případnou změnu profesního života připravuješ ty a v čem je pro tebe zásadní?
Zuzana: Paradoxně změny nemám ráda, ale když je třeba, přizpůsobím se. Chtěla bych zůstat v Českých Budějovicích v maximálně možné míře. Práce v Praze pro mě znamená časté dojíždění, ale cesty vlakem využívám k práci na počítači. Změna se pochopitelně dotkne celé rodiny, ale nemám pochyby, že to zvládneme. Ráda bych v parlamentu spolupracovala na zákonu o dostupném bydlení, který považuji za velmi důležitý. Toho se týkají i principy Housing first, což je projekt pro lidi bez domova. Ráda bych, aby se tyto věci dostaly do širšího povědomí a začaly se víc praktikovat. Stát má nabízet lidem možnosti, aby se nemuseli bát a měli v životě energii i na jiné věci, než je řešení existenčních problémů.
Chci se věnovat i vězeňství, protože u nás přesahuje recidiva 70 procent a nevěřím, že tolik vězňů není schopno se zařadit zpět do společnosti. Myslím si, že současné nastavené podmínky jsou špatné, odnětí svobody je vnímáno jako trest, přitom by mělo být vnímáno jako možnost převýchovy vězně, aby se stal po propuštění pracujícím občanem, a už dál nepáchal trestnou činnost, což stojí peníze celou společnost. Jaké problematice by ses ty chtěla věnovat v parlamentu?
Pavla: Mojí hlavní náplní je vzdělání a podpora rozvoje dětí na všech stupních, protože jsem vystudovala školský management a patnáct let působila jako středoškolský pedagog. Nyní se nám kvůli covidu otevřela velká oblast online výuky a počítačové gramotnosti. Nejen děti, ale i pedagogové ušli velkou cestu a je za nimi obrovský kus práce. Je třeba tyto poznatky a zkušenosti metodicky sjednotit a poskytnout jim podporu na celostátní úrovni, aby se klady a získané poznatky začlenily do běžné výuky, až se k ní zase vrátíme.
Zabývám se také rodinnou politikou a založila jsem občanskou iniciativu Pivoňka pomáhající rodinám s dětmi. Zajímá mě celkově prorodinná politika.A do třetice: Sedmým rokem pracuji na radnici jako zástupce tajemníka a vedoucí odboru vnitřních věcí, proto mě zajímá fungování veřejné správy a samosprávy. Chci se zasadit o její posun směrem k digitalizaci, aby úřady obíhala data a ne lidé. Ve sněmovně bychom se obě mohly zabývat podporou žen, které se věnují práci, rodině a navíc ještě politice, je to tak?
Zuzana: Když se obě staneme poslankyněmi, bude v parlamentu o dvě ženy více a my tam můžeme vnést svoje zkušenosti a představy. Pokud je totiž v rozhodovacím orgánu většina mužů starších 50 let, pak tito poslanci nemají osobní zkušenosti s tím, jak je obtížné sladit péčí o rodinu a pracovní život s aktivní politickou rolí. Současný systém není nastaven příliš přátelsky, aby se všechny role daly skloubit. Pokud ale v poslanecké sněmovně bude širší zastoupení žen, naše zkušenosti a podněty se budou snáze promítat i do legislativních úprav. Vím, jak potřebné jsou zkrácené úvazky, možnost pracovat z domova nebo sdílená místa, která lidem pomůžou skloubit rodinný i pracovní život. Máme na to stejný pohled?
Pavla: Ano, tahle témata se dlouhodobě řeší, všichni o nich víme, ale není nikdo, kdo by si je vzal za své stejně jako otázku dobře fungující široké rodiny. Jsme v určité fázi vývoje, kdy ženy stále nejsou plnoprávnými členy společnosti. Je třeba, aby muži pochopili, že žena nemá jen svou profesi, ale i starost o rodinu, a potřebuje si svůj čas efektivně rozdělit. Ale tyhle věci zatím ještě nikdo v parlamentu pořádně nedotáhl. Snad se nám to podaří. V téhle souvislosti připomínám slova Václava Havla, který říkal, že ženy v politice jsou daleko vnímavější ke konkrétní situaci a konkrétnímu člověku. Tam, kde se mužská ega dostanou do křížku, žena poskytuje zklidnění a ukazuje cestu empatie. I proto jsem v politice, abych ji zjemnila.
Ráda bych ve zklidňování pokračovala v parlamentu s tebou, protože jsme na jedné kandidátce. Jakou vidíš výhodu, že se obě naše strany rozhodly jít do voleb společně?
Zuzana: Myslím si, že jde o spojení logické a pragmatické. Naše programová blízkost je opravdu velká. Lišíme se jen v drobnostech, které ale nemusíme řešit hned, a čas k nalezení konsenzu určitě bude. Koalice má smysl. Lepší volební výsledek dává možnost změnit vládu a celé směřování České republiky. Myslíš si to taky?
Pavla: Vnímám, že jde o pragmatické spojení dvou stran, které je obohatí o nové poznatky a pomohou zlepšit jejich činnost. Starostové a nezávislí do koalice přinášejí pohled zkušených komunálních politiků, Piráti zase mají úplně jiný tah na branku a razanci. Je už vidět, že se naše spolupráce oboustranně rozvíjí. Jak říkáš, nyní máme velkou šanci ovlivnit fungování státu do budoucna. Je třeba ji vzít pevně za pačesy a postarat se, aby politická změna přišla, protože současný stav společnosti je dlouhodobě neúnosný pro spoustu lidí.
Je proto třeba přitáhnout i mladé lidi, aby šli volit. Neoslovíme je složitými řečmi a dlouhým vysvětlováním, ale jasným, jednoduchým a srozumitelným sdělením. Jaký ty vidíš potenciál mladých osmnáctiletých voličů?
Zuzana: Všimla jsem si, že u jiných stran jsou tihle mladí voliči velmi podceňovaní. Ti starší je nechtějí pustit k aktivní práci v politice a většinou od nich jen žádají hlas ve volbách. Pak jim ale radí: Radši nám do práce moc nemluvte, ničemu nerozumíte, jste ještě moc mladí. Tak tenhle přístup Piráti nemají. My se naopak snažíme mladé lidi aktivizovat i v politice. Nejen je zvát k volbám, což je velice důležité a každý hlas se počítá, ale umožnit, aby se na politice podíleli. Nepodceňujme je a nepřehlížejme.
Ty už máš kluky větší. Zajímají se o politiku? Zapojila jsi je do předvolebních aktivit?
Pavla: Samozřejmě, že zajímají. My vzali od začátku i předvolební kampaň jako záležitost celé rodiny. Mému nejstaršímu synovi je 22 let a stará se mi o sociální sítě, prostřední zase vymýšlí různé příspěvky a přichází s podněty, které zajímají jeho i vrstevníky. I nejmladší dvanáctiletý syn je už do dění kolem voleb vtažený. Všichni kluci mi fandí a myslím si, že budou i moc rádi, když uspěju.