Korupce v době krize? Procesy u Pirátů versus jinde

Korupce v době krize? Procesy u Pirátů versus jinde

Také Vám vrtá hlavou kauza Slobodník z Prahy 8? Ten si v době kritické zkoušky národa zřejmě neváhal říct o 15 % z ceny zakázky na dezinfekční prostředky (a zprostředkovatel obchodu o dalších 15 %), po zveřejnění odposlechů následně ze své funkce odstoupil a zároveň rezignoval i na členství v ODS.

Všichni víme, že politikou si lze pomoct k nemalým penězům. Za posledních 20 let jsme toho byli svědky často. Politika totiž přitahuje osoby, které lžou, manipulují a pomáhají především sobě. Ale najdou se v ní i poctiví, samozřejmě. Bohužel, ti nepoctiví je často zastiňují, nebojí se porušovat pravidla a stoupají rychleji. Jak ale takové „šmejdy“ vyčuchat, abychom je příště nezvolili? To jde samozřejmě velmi těžko, protože lidé nemají kapacitu na to, aby si ověřovali každé jméno na kandidátce strany, která je jim sympatická. To po nich ani nikdo nemůže chtít. Chce-li být strana důvěryhodná, nesmí si tedy na svou kandidátku tyhle rizikové postavičky pustit. Bohužel, kontrolní mechanismy při sebelepší vůli občas selžou. Pro takové případy má mít strana zase nástroje vnitřní demokracie, které jí umožní vyčištění.

U nás, u Pirátů, máme tenhle systém dotažený hodně daleko. A to díky internetu a způsobu naší komunikace. Ano, platíme za to daň, a to takovou, že naše komunikace je zpravidla veřejná a novináři tak mohou velmi snadno psát tendenční články. Ale je to daň, kterou jsme ochotní platit. U Pirátů si nemůže být nikdo jistý ničím, ať je na sebevyšší pozici (viz např. kauza Michálek). A tak je to dobře. Jen pod drobnohledem spolustraníků a hrozby odvolání do 14 dnů se mohou krotit vášně spojené s nabytou mocí.

Prosím, až budete příště uvažovat o lístku do urny pro nějakou stranu, chtějte znát odpovědi na některé otázky. Vnitrostranické procesy jsou ve skutečnosti mnohem důležitější, než osoby, které za stranu kandidují. Lidé jsou nahraditelní, procesy ne. Ptejte se, jakým způsobem je rozhodováno o kandidátní listině a jak rychle je strana schopná se příživníka na jejím jméně zbavit. U Pirátů to jde rychle. U ANO ještě rychleji, ale rozhoduje o tom 1 muž. U „tradičních stran“ je to záležitost na dlouhé lokte, často na několik měsíců nebo let.

A teď zpátky na začátek – zkuste si představit, že radní Slobodník bude mít hroší kůži a nerezignuje. Představte si, že bude stále dokola opakovat mantru „Je to kampaň.“ Za jak dlouho by se ho ODS zbavila? Mandát radního mu nesebere nikdy, to mohou jenom zastupitelé, kteří si ho do funkce sami zvolili. A členství ve straně? Jakým procesem by museli na Praze 8 projít?

Děkujeme za přečtení a zamyšlení!


Související články

Lukáš Mareš
Události

Sdílení je aktem lásky

Sdílení je aktem lásky

Navrhni úpravu