Důležitou otázkou dnešní doby je vymírání živočišných a rostlinných druhů. Kraje proti němu mohou bojovat několika způsoby, a tím nejpřímějším je ze zákona plynoucí úkol spravovat některá chráněná území. Jak se k němu staví kraj Jihočeský…? V něčem si zaslouží pochvalu, v něčem kritiku. Podívejme se na příklady z posledních dní.
Chránit přírodu na cizím pozemku? Raději ho vykupme, vyplatí se to.
Krajské zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo výkup pozemků v PP Chrastí a v PR Radomilická mokřina. Když pomineme, že žádná PP Chrastí ještě neexistuje (jen je prý do budoucna v plánu ji vyhlásit, a schválený materiál tak “předběhl dobu”), je to krok veskrze logický. Ceny nejsou nijak závratné, a údržbu těchto území to může výrazně usnadnit, tím možná i zlevnit, a především zefektivnit. Když bude krajská ochrana přírody hospodařit na vlastním, bude jen na ní, jak si lokalitou bude nakládat.
Jedna květina přírodní památku nedělá
Bohužel zároveň jsou zde dva čerstvé příklady toho, jak by péče kraje vypadat opravdu neměla. Prvním je příběh PP Na Vysokém. Nejvzácnějším druhem zde byl hořeček mnohotvarý český, který ale i přes intenzivní dosévání a podobná opatření postupně z chráněné louky vymizel. Dále nechme mluvit schválený plán péče z roku 2007:
“Lze předpokládat, že řada vlastností biotopu nutných pro existenci druhu je v lokalitě dosud zachována. Nutným předpokladem ale je (...) razantní sanace vzrostlých náletových a lesních porostů. Ta patrně nebyla při předchozích pokusech o reintrodukce důsledná, což mohlo být příčinou neúspěchu. Rozšíření a odstínění luční plochy by mohlo vést k žádoucímu zvýšení biodiverzity a zastavení degradace celého zachovaného společenstva, jehož ochrana je dlouhodobým cílem péče, a to i v případě, že by reintrodukce hořečku nebyla provedena nebo nebyla úspěšná.”
Od roku 2007 se stalo několik věcí. Především se zde podle záznamů botaniků hořeček ještě několikrát objevil, naposled v r. 2012. Poté ale lokalita zarostla náletem stromů a vysokých bylin do té míry, že už se tam hořečky bez zmíněných zásahů jen těžko vrátí. A poslední novinkou je, že kraj minulý týden přišel s návrhem přírodní památku úplně zrušit, než aby se o ni jakkoli staral. Ve zdůvodnění je navíc zavádějící údaj o vymizení hořečků již “po roce 2002”.
Na Vysokém v r. 2011, než zde hořeček vymizel. (foto © Petr Brož, CC BY-SA 3.0)
Zarostlá louka v PP Na Vysokém dnes.
Stejný osud má dle návrhu krajského úřadu potkat i PP Irů dvůr. I zde se prý předměty ochrany již nevyskytují, nemá tedy prý cenu lokalitu dále chránit. Skutečně? Jednak, jeden z nich, kosatec sibiřský, se vyskytuje hned na hranici rezervace u býv. statku - jestli se nejedná o potomky kosatců ze sousední louky, není jasné. Jednak bleskový průzkum botaniků z Přírodovědecké fakulty JU odhalil v přírodní památce i populaci chráněných lilií zlatohlavých.
Ale hlavně, stejně jako v předchozím případě, hodnota lokality nestojí a nepadá s výskytem jednoho druhu, chráněno by mělo být celé relativně bohaté luční společenstvo živočichů i rostlin. A to na ani jedné z lokalit rozhodně není ztraceno úplně, přestože na obou v posledních desetiletích utrpělo značné ztráty. Irů dvůr se navíc nachází přímo na okraji města Prachatice, které by přišlo o důležitý kus příměstské přírody a otevřelo ho např. zástavbě. Jakkoli je pochopitelné, že se kraj snaží omezené prostředky na péči momentálně investovat jinam, kde je to potřeba více, zrušení chráněných území je krok, který jen těžko půjde vzít zpět a lokality otevře podobné destrukci, jaká potkala jejich okolí.
Spolu s kolegy podáme formální námitku proti rušení obou přírodních památek.
Květnatá louka v PP Irů dvůr, v pozadí město Prachatice (foto © Petr Brož, CC BY-SA 3.0).
Lilie zlatohlavá v PP Irů dvůr.
Nová přírodní památka pro Jižní Čechy!
Zakončeme pozitivně: kraj současně navrhuje jednu novou přírodní památku zřídit. Je jí PP Jehnědno na Písecku a vypadá skvěle! Je to bývalý jílový lom se spoustou tůní a otevřených, jen pozvolna obrůstajících ploch, hostících řadu zajímavých živočichů a rostlin. Tip na výlet pro vás! (Ovšem pozor, do samotného aktivního lomu je ještě vstup zakázán, kochejte se jen z cesty :-) )
Právě bývalé doly, lomy a výsypky jsou často z hlediska ochrany ohrožených druhů to nejcennější, co v naší krajině najdeme. Piráti připravují i legislativní návrhy usnadňující ponechávání těchto míst přírodě. Více o problematice čtěte zde.
Úvodní fotografie: lilie zlatohlavá, ilustrační foto ( © Ilari Stenroth, CC BY-SA 4.0)