Od roku 1941 se slaví Mezinárodní den studentstva, jediný významný den mezinárodního významu, který má český původ. Je to pro nás tak významný den, že se zapsal do historie ještě mnohokrát. Nejvýznamnější byla demonstrace v roce 1989, která odstartovala přeměnu naši socialistické republiky v republiku demokratickou.

Vrátilo se nám právo svobodné volby, právo mít svůj názor, právo nesouhlasit, právo říkat pravdu. Svoboda volného pohybu osob. Svoboda podnikání. Svoboda slova. Člověk občas zapomene, že si toho máme vážit. Že stále ještě jsou režimy i jednotlivci, kteří demokracii považují za komplikaci. Že se i svobodná společnost může po volbách proměnit v nesvobodnou. Protože ani volby nejsou svobodné docela, pokud má jeden subjekt neomezené zdroje, nakladatelské domy či trollí farmu.

Ať se nám to líbí nebo ne, boj o demokracii a svobodu je boj, který více či méně musíme bojovat stále. Musíme, pokud ctíme spravedlnost. Musíme, pokud ctíme morálku.

Epidemie nám šáhla na naše svobody a my si opět uvědomili, že je máme. Nezapomeňme na to, až opět půjdeme k volebním urnám. Protože zaplněná Letná nikdy nebude mít takový vliv jako volební výsledky.

Bylo výjimečné se účastnit milion chvilkových demonstrací v loňském a předloňském roce, být součástí davu, který se k sobě choval vřele a přátelsky. Cítila jsem naději, že v České republice je ještě dostatek lidí, pro které není morálka prázdné slovo, kteří odmítají protiprávní jednání činitelů státu. Skutečnou změnu však nyní přinesou už jedině a pouze volby.

Přála bych si, aby nám nebylo jedno, jakým směrem se ubírá naše zem. Aby nám záleželo na kvalitě našich ústavních činitelů. A především aby ústavním činitelům záleželo na lidech. Kdyby se nám toto zadařilo, máme šanci svobodu a demokracii pěstovat ku prospěchu nám všem.

Veronika Kovářová

Pirátský zastupitelský klub Jihočeského kraje