V Táboře se diskutuje „značka“ města, polemizuje se o husitství

18. 03. 2019
V Táboře se diskutuje „značka“ města, polemizuje se o husitství
V Táboře se diskutuje „značka“ města, polemizuje se o husitství

Měl by se i nadále Tábor prezentovat jako „husitské město“ nebo spíš jako family friendly (město přátelské rodinám) a gastro, kde se dá dobře najíst a napít? Na toto téma se nedávno diskutovalo v Táboře. U čtenářů Týdeníku Táborsko vzbudila tato polemika vášnivé reakce. Co na to zastupitelé za Piráty? Citujeme odpovědi ze serveru JCTED.

Martin Mareda, zastupitel, Piráti

Tábor husitské město bezesporu je. Pokud budeme ale přemýšlet v širších souvislostech, tak jako značka to v současné době nemusí stačit. Při prezentaci města je důležité, aby turisté, jednotlivci, skupiny nebo rodiny s dětmi chtěli strávit při případné návštěvě Tábora co nejvíce dnů. Ta „lákadla” musí být v širším rozsahu – Jordán, vpád Švédů, založení prvního reálného gymnázia, první elektrická železnice.., a nejen to. To je také historie Tábora. A nejenom historií je člověk živ. Proto jsou potřeba i další aktivity, ať už kulturní, gastro, sportovní nebo zážitkové. Jinými slovy: Tábor by měl potencionálním návštěvníkům nabídnout ty nejpestřejší možnosti, jak zde strávit co nejdelší čas. Případná nová „značka” by už pak měla být úkolem schopného marketéra, který zohlední jak nabitou historii, tak současnost.

Jan Příbramský, radní města, Piráti

To, co paní vedoucí oddělení zmínila, je jakýsi výstup z dokumentu Strategie rozvoje kultury a kulturního turismu v Táboře, o kterém se tu několik měsíců debatovalo. Vzhledem k tomu, že jsem nejen zastupitel, ale také léta provozovatel serveru Kulturne.com, tak na to nějaký názor mám. A to nejen pocitový, ale i podložený určitými fakty z vlastních statistik. Určitě bych neprezentoval město jen jako husitské, ale zároveň bych se zdržel plánů nazývat Tábor městem pouze gastro a vstřícné rodinám (family friendly). Mimochodem, mám angličtinu velice rád, ale jsou místa, kde bych se držel českého jazyka. Ve městě je víc věcí, na které by se dalo upozornit a kterých by se dalo využít jako nosných prvků pro zlepšení turismu. Nazval bych to vícesměrová propagace města. Ať už husitství pro milovníky historie či zoo pro rodiny, nebo teď po novu národní památku Klokoty - brzo snad i tzv. Baziliku minor - pro věřící. Stejně tak by měl být významný i pan Křižík a jeho Bechyňka a třeba nejstarší údolní nádrž ve střední Evropě pro milovníky technických památek. Koneckonců vynikající služby v oblasti gastra a vstřícnost rodinám, to je bonus navíc pro všechny návštěvníky a věřím, že i ten může být jedním z nosným prvků propagace. Nikoliv však jediným. Ve výsledku ale to, jak pojmout strategii cestovního ruchu, by měl být konsenzus na základě profesionálního doporučení marketingového odborníka, který takový materiál připraví na základě jasného zadání města. Krásným příkladem přeci může být slogan Dycky most! pro město Most a pro Sázavu a okolí počítačová hra Kingdome Come: Deliverance, která prokazatelně zvýšila návštěvnost nejen Sázavského kláštera.

Zdroj JCTED: Co má být značkou Tábora, aneb Husitství na ústupu?

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?