Lukáš Kolářík bilancuje minulý rok a přibližuje práci v poslanecké sněmovně

16. 01. 2018
Lukáš Kolářík bilancuje minulý rok a přibližuje práci v poslanecké sněmovně
Lukáš Kolářík bilancuje minulý rok a přibližuje práci v poslanecké sněmovně

Během hektických dnů při jednání poslanecké sněmovny o důvěře vládě a vydání poslanců hnutí ANO 2011 Andreje Babiše a Jaroslava Faltýnka, současně práci v poslaneckých výborech a v krajském sdružení Pirátů si jihočeský předseda a poslanec Lukáš Kolářík našel čas ohlédnout se za úspěšným loňským rokem a prvními měsíci svého působení v poslanecké sněmovně.

Jak jsi prožíval minulý rok z pohledu krajského předsedy Pirátů?

Minulý rok pro mě uběhl jako voda, bylo pořád co dělat. Již začátkem roku jsme s ostatními členy Pirátů začali připravovat volební kampaň. Na přelomu května a června jsem byl krajským sdružením zvolen lídrem kandidátky v primárních volbách. Pak dostali věci spád. Spolupráce na tvorbě programu, jeho připomínkování a studium. Probíhala různá mediální školení a setkání volebního štábu, samotná kampaň a do toho samozřejmě jsem jako OSVČ dělal věci, které živí mě a mou početnou rodinu. Byl to takový zajímavý koktejl činností a na odpočívání moc času nebylo. Uteklo to rychle. Potkal jsem však spousty nových sympatických lidí. Byl to rovněž rok plný změn.

Byl to také rok dosud nejsofistikovanější pirátské kampaně, který přinesl své ovoce – volební zisk téměř 11 % a 22 pirátských poslanců. Mohl by ses ohlédnout za kampaní v Jihočeském kraji? Co se povedlo a co bys viděl dělat ještě jinak?

Ano, to je pravda, ke všem těm činnostem ještě musíme přidat kampaň, která byla letos opravdu povedená. Z pozice krajského předsedy jsem zastával funkci krajského volebního manažera. Společně s koordinátorem a dalšími lidmi jsme plánovali strukturu kampaně, různé akce, distribuci Pirátských listů, kterých jsme dobrovolnicky rozdali téměř 70 tisíc, focení kandidátů, koncerty, outdoorovou kampaň, happening na Střeleckém ostrově v Českých Budějovicích, tour vězeňským autobusem a spousty dalších drobností, které ve finále opravdu vedly k úspěšnému cíli. Poslední měsíc kampaně byl opravdu hektický, objížděl jsem jihočeská města, mluvil s lidmi, se stoupajícími průzkumy přišel i zájem médií a můj první živý výstup v České televizi. Podařilo se nám také do kampaně zapojit spoustu dobrovolníků, kteří svá obydlí a ploty vyzdobili našimi bannery, pomáhali nám rozdávat listy a posílali nám drobné dary. Myslím, že se povedlo všechno. Na to s jakým rozpočtem jsme pracovali, jsme si vedli opravdu dobře. V poslední fázi počítání výsledku jsme bohužel přišli o další mandát pro Oldu Mácu. To byl takový smutný moment kampaně, Olda je kvalitní kandidát a uteklo to opravdu jen o desítky hlasů.

Mezi 22 poslanci máš mandát i ty. Co tě za ty dva měsíce práce poslance příjemně překvapilo a co naopak zklamalo nebo přímo naštvalo?

Upřímně mě toho moc nepřekvapilo, je to přesně takové, jaké jsem čekal. Možná trochu ta změna mého okolí. Někteří lidé se mnou jednají jinak, než před mým zvolením, i když nevím proč. Jsem pořád stejný kluk jako předtím. Líbí se mi prostory sněmovny, jsou to opravdu pěkné kanceláře. Ten prostor vás ráno vcucne a pohltí a večer vyplivne zase ven. Přijde mi, že tam čas ubíhá nějak rychleji než jinde.

Jakým oblastem jako poslanec ses rozhodl věnovat a proč?

Jsem členem Výboru pro sociální politiku, členem komise pro kontrolu Národního bezpečnostního úřadu a místopředseda Výboru pro bezpečnost. Jsou to obory mě blízké. V sociální sféře bych se rád věnoval dostupnému bydlení, rovnoprávnosti v opatrovnických řízení a IT systémů na Ministerstvu práce a sociálních věcí, v bezpečnosti pak ochraně proti kybernetickým útokům. Zároveň jsem garant jedné naší volební programové priority - problémů s exekucemi.

Před Vánoci jsi upozornil na zásadní nedostatky v IT systémech Ministerstva práce a sociálních věcí. Na co jsi přišel a v jakém ohledu byla tato zjištění tak problematická?

Je tam několik vážných problémů. Celý systém provozuje jedna jediná společnost OKsystem. Jedná se o klasický vendor lock-in, tedy závislost na jednom dodavateli. Smlouvy prakticky nejde vypovědět, náklady na provoz stoupají a dnes jsou již na půlmiliardě ročně. Technologicky navíc neodpovídají dnešní době, nedochází k výměně dat mezi jednotlivými moduly. Například mladé maminky musí po skončení mateřské dovolené a nástupu na dovolenou rodičovskou pendlovat s dětmi mezi úřadem práce a Českou správou sociálního zabezpečení s lejstry papíru, přitom ministerstvo už všechny požadované informace dávno má. Co je ale nejhorší, tak celý systém není ve vlastnictví státu a to včetně všech dat. Veškerá sociální data o všech občanech České republiky, protože každý občan nějak přichází do styku s Ministerstvem práce a sociálních věcí, jsou tak v rukou soukromé společnosti. A vůbec není jisté, jestli o tato data stát nepřijde při ukončení spolupráce se společností OKsystem, která samozřejmě veškeré snahy o změnu situace torpéduje. To vidím jako velký bezpečnostní problém. Navíc k celému systému není žádná dokumentace a samo ministerstvo neví, co se v něm děje a na základě jakých algoritmů dochází k rozhodování.

Jaká bys navrhoval obecná řešení či zlepšení u IT systémů státní správy a samosprávy?

Tak pro začátek by stačilo, pokud by byly systémy nakoupené ve veřejných výběrových řízeních, kód by měl být ideálně otevřený, aby bylo možné připomínkování odborníků v oboru a mohla být vysoutěžena jeho úprava či upgrade jinou firmou v případě problémů. Systémy by měli být 100% ve vlastnictví státu a měla by existovat přehledná dokumentace. Ideální cesta je podle mě také taková, že celou agendu ministerstva nebo jiného úřadu nepokrývá jeden obří systém, ale více spolupracujících komponentů. Snadněji se pak dělají úpravy a změny, případně ladí detaily. Rovněž potřebujeme systémy s promyšlenou architekturou, propracovanou byznys vrstvou a samozřejmě s možností výměny dat nejen mezi jednotlivými agendami ministerstva, ale i s ostatními resorty

Obhájil jsi nedávno i post krajského předsedy jihočeských Pirátů. Na co by ses chtěl zaměřit v dalším volebním roce, kdy se budou řešit komunální volby do měst a obcí?

Ano obhájil. Chtěl bych poděkovat členům jihočeského sdružení za projevenou důvěru. Jsem rád, že nebyl důvod měnit. Jak jsem psal ve své kandidátské řeči, chtěl bych se teď zaměřit na otevření krajského centra. Vize je taková, že to bude prostor, který nebude sloužit pouze Pirátům, ale i veřejnosti. Budou se v něm pořádat besedy, přednášky, filmové večery, výstavy, koncerty a nabídnout ho i začínajícím podnikatelům jako pomoc pro nakopnutí jejich start-up projektů. Každý nápad je vítán. Pokud by se chtěl někdo do tohoto projektu zapojit, a tím myslím i veřejnost, tak ať mě kontaktuje. Dále se budu soustředit na komunální volby. Chtěl bych našim regionálním sdružením poskytnout co největší možnou podporu. V plánu je vytvoření expertních týmu, které by propojovali naše odborníky z různých oborů, například financí, dopravy či zdravotnictví, napříč krajem. Také pracuji na zefektivnění krajského mediálního odboru, který jsme v minulém roce ustavili kvůli zlepšení komunikace směrem ven k našim voličům.

Mezi Piráty se hlásí noví zájemci o členství. S čím přicházejí a jak se mohou do práce strany zapojit?

Ano některá média informují o velkém přetlaku zájemců o členství. Pravdou je, že se hodně lidí zaregistrovalo, ale postupem času jejich zájem upadá. Někteří ani neodpovídají na email. Je to dáno tím, že v době kampaně se všichni zapojují, pomáhají ve volbách a cítí se být na jedné lodi. Logicky tak v případě úspěchu chtějí navázat a pokračovat. Když potom ale kampaň dojede, zájem některých z nich vyprchá. U nás v jižních Čechách byl ten zájem oproti jiným regionům dokonce podprůměrný. Pokud chce ale kdokoliv přidat ruku k dílu a zapojit se, odmítnut nebude, stačí se obrátit na krajského koordinátora nebo na někoho z předsednictva z regionu, ve kterém bydlí a spolupráci navázat. Naše akce a celá činnost sdružení je navíc otevřená, takže člověk ani nemusí být člen, aby se mohl zapojit. Jediný rozdíl mezi členem a nečlenem je v podstatě pouze hlasovací právo. Obecně podporujeme i projekty lidí zvenku. Pokud se nám zdá jejich projekt smysluplný, nemáme problém ho podpořit. A to jak finančně, tak personálně.

Děkuji za odpovědi

Sdílení je aktem lásky
Kam dále?